Bechyně - děkanský kostel a zámek

Výškovou dominantou každého středověkého města býval kostel. Tak je tomu i v Bechyni. Hle, děkanský kostel sv.Matěje.

Lidé tu sídlili od pradávna. Místo bylo chráněné řekou a svahem. Našly se tu předměty z doby bronzové, železné, keltské... Pak Slované. Kosmas se o Bechyni zmiňuje. Původ jména není zcela jasný.

Hrad si tu dal postavit Přemysl Otakar II. ke konci své vlády. Vzápětí se tu za Václava II. buduje minoritský kláštěr, o tom jsem už také napsal. A Jan Lucemburský roku 1323 zakládá město, které pohlcuje starší osídlení několika osad. Což se loni slavilo jako 700.výročí založení města.

A jak bylo u krále Jana zvykem, město zastavil a později prodal. Budou se tu střídat šlechtické rody. Do místních dějin se zapíše zejména Petr Vok z Rožmberka a na několikrát Šternberkové. Bechyni opakovaně prodávají a pak zase kupují...

Děkanský kostel... Děkan byl mezistupněm mezi farářem a biskupem. Decem je latinsky deset. Ideálně tedy 10 farností pod vizitací děkana, Jeho Důstojnosti (děkanovi) tedy mělo podléhat ideálně deset Jejich Velebností (farář, tedy velebníček). Jeho Milost (biskup) si ale také mohl zřizovat vikariáty. A dost, o církevní organizaci psát nechci.

Na kostele sv.Matěj, před kostelem sv.Jan Nepomucký. Podle oken poznáte gotiku 14.století. Věž je renesanční, s typickým ochozem, s barokní cibulovitou bání. Celý kostel byl barokizován kolem roku 1740, jak vidno. Od té doby se na něm nic podstatného nezměnilo.

Věž je v sezóně vyhlídková. A já se na ni nedostal. Protože jsem tam byl s rodinou, která měla často jiné zájmy než její hlava. To jako já.

Středověké město je také charakterizováno hradbami. Ty se Bechyni obdivuhodně zachovali. Jenomže. Kolem nich je často něco postavené a původní hradba slouží za jednu z obvodových zdí. Nejfotogeničtější jsou asi hradby na židovském hřbitově.

Když už jsem u těch církevních staveb. Bývalá synagoga, nyní muzeum turistiky. Jiné synagogy dopadly i hůř... Že bych někdy napsal článek o využití synagog po roce 1945?

A když už tak už. V původně asi renesančním domě s novorenesanční fasádou sídlí Svědkové Jehovovi. To je ta internetová adresa JW.ORG...

No a kdybyste to z obrázku nepoznali, kam jdeme teď, tak na místní zámek...

Je to velmi složitý komplex. Nejlepší by bylo pořizovat fotografie z dronu. Ale ten nemám. Ani bych ho nechtěl. Špatně vidím. A je to technika. Technika se může porouchat... Hlavně v mých rukou.

Jsme na nádvoří. Nejvíce se tu do stavebních dějin zapsal pan Petr Vok z Rožmberka. Přebudoval gotický hrad v pohodlný renesanční zámek, který vyhovoval jeho pojetí života renesančního velmože. A tady se oženil s Kateřinou z Ludanic. Ale pak zemřel jeho starší bratr pan Vilém, pan Petr se sám stal rožmberským vladařem a musel Bechyni opustit.

Pořád jsem na zámeckém prvním nádvoří. A potřeboval bych pořádně širokoúhlý fotoaparát. Co můžeš udělati dnes... No a já s ohledem na rodinu odložil návštěvu zámku na zítřek. Který se už nekonal. Tak aspoň vyjdu ven a pořídím pár fotografií přes řeku, od Zářečí.

Vrcholné léto. Nejen že je strašlivé vedro, ale ještě všude překáží listí!

Ale celý zámek nedostanu do záběru ani náhodou... Tak si to pěkně rozdělíme.

Z východní strany bych tedy původní hrad dobývat nechtěl. Však se o to pokoušeli i husité s padesátiprocentní úspěšností. Poprvé ne, podruhé ano. Ale při úspěšném šturmu hradeb zahynul Jaroslav z Trocnova, bratr Jana Žižky.

Snažím se o fotografie dokumentační. Ale to by bylo na hodně času, oběhat to celé dokola a zkoušet záběry. Pak se tam vrátit, udělat to "načisto"...

Ne, dnes končím s dokumentací. Pokusím se o "malebné záběry" zpod větvoví. Ale to až v dalším článku. Ten nebude o Bechyni, ale o jejích fotografických krásách.